Ale není nutné se spoléhat na vajíčka nebo doufat v nějaké budoucí genetické experimenty! Ani náhodou. Já nedávno prakticky ověřila, že v moderním světě šikovných matek ke zrodu dinosaura stačí kus látky, nitě, nůžky, teplo a tlak (zařídí žehlička). No a ten šicí stroj je výhoda, to je fakt, ale v ruce by to šlo taky, proč ne, jen by to rození bylo o pár večerů delší.
Samozřejmě na to mám i důkazy a fotodokumentaci, kdyby chtěl někdo postupovat podobně, ať je čeho se chytit.
Takže: nakreslíme si svého dinosaura nebo použijeme nějaký existující střih. Já využila předlohu z časopisu Marina, nejsem takový ranař, je to moje první větší šitá hračka a syn do mě vkládal velké naděje, které mě trošku svazovaly :-)
Vzhledem k tomu, že jsem chtěla odolnou hračku, takového mazlíčka, který něco vydrží a hned nevyhyne, tak jsem všechny díly vystřihla i z nažehlovacího vlizelinu a pro jistotu je podžehlila a zpevnila.
A pak už jen vše správně sešít včetně ostnů. U nás nejsou látkové, ale z rypsové stuhy se vzorem Batmana, vznikl tak dino, kterého si Vojta hned pojmenoval Batasaurus. Přiznám se, že spodní část (břicho a vnitřní strany nohou) jsem šila dvakrát, než jsem je správně napasovala :-)
Před naplněním dutým pláknem jsem ještě kolem švů u nohou a kořene ocasu udělala malé nástřihy, aby se látka po otočení tolik nekroutila. Vypadalo to v pohodě, ale po napěchování se ukázalo, že jsem měla nastříhat mnohem hustěji a víc ke švu, jsou tam vidět varhánky.
Ale nový majitel je stejně spokojený! A Batasaurus taky. Vždyť kdo by si neužíval, když ho takhle hladíte po bříšku :-)
Má zvláštní znamení, z každé strany jinou barvu oka, nenašla jsem doma večer dva malé knoflíčky stejné barvy. Takže je denní i noční zároveň, aby bylo jasno!
A co vy, už jste zkoušeli šít nějakou hračku? Nebo si raději vylíhnete dinosaura z vajíčka?
Hezký den všem hračičkám,
Andrea
Žádné komentáře:
Okomentovat