úterý 10. listopadu 2015

Jak jsem šila s Radkou z bavlněných šňůr

aneb listopadové přástky na Monínci :-)

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí," prohlásil prý kdysi Archimédes. To když před skupinku cca dvaceti žen vyskládáte na stůl hromadu bavlněných šňůr a vedle postavíte Radku Sedláčkovou, Zem sice zůstane na svém místě, ale vzniknou košíky, ošatky, prostírky nebo třeba omotané vázy. A taky se tam začnou množit andílci:-)

To je tak, Radka prostě šije (má i stejnojmenné stránky na Facebooku). A má k tomu hlavně takové nadupané chytré stroje. Já odchovaná starou Veritaskou, co jsem na stroji šila naposledy ve dvaceti, jsem si připadala jako když vyměníte takový ten počítač s televizní obrazovkou rovnou za Maca. Ale Radka měla vše perfektně přichystané a nastavené, že jsme vždy jen zasedly a rovnou šily. Tedy, část šila a část mezitím lepila tavnou pistolí šňůry na podklad (případně si pálila prsty, au).

Tady stroječky ještě spí a Radka zatím vykládá, co nás všechno čeká. Je pátek večer. Šňůry vyskládané na hromadě na rozebrání. Základní představa je 3 balíčky bavlněných šňůr na osobu. Pchá, krát dvě, alespoň u mě. Spotřebovala jsem celkem 6 balíčků.



Trošku jsem se stroje bála, tak jsem nejdřív spáchala andílka a dlouze vybírala barvu šňůry, až jsem nakonec neměla další výmluvu a usedla. S vědomím, že není velkých cílů a s Radčinou pomocí jsem se pustila rovnou do košíku. Plán byl něco mezi ošatkou a košíkem, spíš větší, na pár kilo ovoce.
Takže jsem večer jen začala a v sobotu dopoledne pokračovala... a povedlo se. Je sice trochu šišatější, ale další košíky se dařily už mnohem lépe (aneb kdybych rovnou poslechla "paní učitelku" a natrénovala si všechny grify na malém, mohla jsem mít ten veliký vymazlenější, ale líbí se mi i tak :-)



Všechny konce šňůr bylo potřeba ještě nanaranžovat a ručně došít ve formě nějaké aplikace.



A tady už je fešák plně funkční...


Venku bylo mezitím celou dobu krásně, ale počasí jsme spíš jen kontrolovaly střídavě výhledem z tvořící místnosti, tělocvičny a restaurace.


Výhled v restauraci byl většinou opravdu povedený, prostě radost pohledět i ochutnat!





A tak to vlastně pokračovalo pořád dokola celý zbytek víkendu :-)
Všichni si stihly vyrobit opravdu hodně věcí, někdo preferoval andílky a zvládl celý andělský chór, další skupina se proměnila na velkovýrobnu obalovaných váz, ale většina stihla od každého něco. Já jsem si udělala kromě jmenovaných ještě třeba tenhle stojan na štetce...






a další sovu do sbírky...



... košíčky různých velikostí a podložky pod konvičky a hrnky.






To, jak bude výsledek vypadat, záleží hlavně na barvě a barevné struktuře bavlněné šňůry, dá se taky kombinovat s krémovou a vznikne taková skoro psychedelická spirála :-)



Na víkednu jsem byla opět se skvělou kamarádkou Luckou... tady zrovna došíváme aplikace na  naše megakoše...


 A vůbec, fajn byla celá skupina!



Díky moc všem - Tobě Magdo za skvělou organizaci, myslím, že kdyby Archimédes někoho potřeboval na pomoc, tak mu s tou Zemí pohneš :-) , díky Radko za šicí okénko (šití mě po letech zase nadchlo a taky jsem ráda, že jsem Tě konečně víc poznala) a Lenko za cvičení (jsem líná, máš to se mnou těžký, ale víš jak na mě :-)

Už se moc těším až to na jaře zopákneme a mezitím.... přijdeeeeee Ježíšek! To taky, ale bude ještě jeden víkendový ženský Monínec, kde budu pro změnu já učit polymerové techniky. Tak mi držte palce a mějte se krásně,

Andrea

čtvrtek 5. listopadu 2015

Relaxační omalovánky aneb už jsem se taky nakazila :-)

Možná vás při čtení titulku napadlo, že ta chřipková epidemie přišla letos nějak brzy. Nebojte, nechytila jsem žádnou strašnou infekci, ikdyž je to v zásadě podobně nakažlivé :-)
Ale abychom se do toho moc nezamotali... O čem je tedy vlastně řeč? O relaxačních nebo antistresových omalovánkách!

Už nějaký čas kolem mě poletovaly ukázky relaxačních omalovánek, nabídky knížek s omalovánkami, přátelé přátel postovali svoje malůvky, dokonce i ZOO Praha vydala vlastní edici a já si pořád říkala, co je to sakra zase za módu... až nakonec při návštěvě Dublinu cca před měsícem jsem náhodou listovala knížkami od Johanny Basfordové (jsou k dispozici i v češtině např. Tajná zahrada, Čarovný les... a upřímně, je u nich úplně jedno v jakém jsou jazyce, tyhle bych si riskla koupit i v japonštině :-) a tak nějak co docvaklo...

No a bylo vymalováno! Vlastně nebylo... koupila jsem si úplně jiné knížky, s náměty na tvoření s dětmi a nechtělo se mi tahat s omalovánkami. Doma jsem pak zalitovala, ale ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí. Začala jsem si malovat vlastní omalovánky. A zalíbilo se mi to víc než samotné vybarvování. Je to totiž náramně uklidňující záležitost. Soustředíte se na pečlivé tahy, vzory a krásně si při tom vyčistíte hlavu. Alespoň u mě to takto funguje. Stačí vám úplné minimum, bílý papír a černá tenká fixa.

Tady jsou první výsledky... ptáci. Jak jinak, kdo čte můj blog, je mu jasné proč :-) Mám ptačí období...



Kdo by si chtěl malovat se mnou, nabízím všechny 3 varianty ptáčků volně k dispozici. Napiště mi do zpráv na Facebooku nebo na mail (andrea zavinac sikovnamama.cz) a pošlu vám obrázky ve variantě pro tisk a můžete začít vybarvovat, pardon relaxovat :-)

Mějte se krásně!



sobota 24. října 2015

Vánoční stromečky z klacíků

aneb cesta od klacíků k vánočnímu obrázku :-)
Tady je to zrychleně...


A tady pomalu, postupně... cesta začíná v lese...


Pokračuje doma lámáním na požadovanou velikost... tu určuje hlavně velikost krabičky, do které plánujete stromek umístit. Zatím jen nanečisto, hned je budeme zase vyndavat...



Obyčejnou bílou krabičku (tahle je od kuchyňského zboží z IKEA) natřeme zelenou akrylovou barvou pečlivě ze všech stran a necháme zaschnout. V případě akrylky je to chvilka... 


A pak už můžem lepit, jakýmkoliv disperzním lepidlem (po zaschnutí zprůhlední)...



No, když to má být vánoční stromek, chtělo by to asi ozdobit... drobné ozdoby zase přilepíme (tady mám akrylové poloperličky, hvězdičky z fima a flitry.


Pokud plánujeme jako obrázek, v rozích uděláme díry a provlékneme kousek provázku...


A je to, jsme v cíli...

Hezké vánoční tvoření :-)
A kdybyste v tom nechtěli být sami, tyto stromečky, ale i další ozdoby a dárky budeme společně vyrábět na konci listopadu v MC Klubíčko na vánoční tvůtčí dílně (sobota 28/11). Jste vítáni!


pátek 23. října 2015

Svítící a strašidelné tvoření

aneb Halloweenská rodinná tvůrčí dílna v MC Klubíčko :-)




Na poslední tvůrčí dílně v sobotu 17/10 bylo pěkně živo a to je dobře! Přivítali jsme mezi sebe nové děti i rodiče a bylo nám fajn, tentokrát dokonce zavítali i dva tatínci a pilně vystřihovali, barvili i lepili. Možná je přilákalo jen téma, možná budou chodit častěji a to by bylo moc prima.

A co že se vlastně vyrábělo? Samé strašidelné věci! A protože od svých dětí moc dobře vím, že největší úspěch mají svítící věci, využívali jsme i svítící temperu. A kromě ní i svítící hvězdičky, akrylové kamínky, gázu, černý kartonový papír, oči a výřezy a šablonky z Optysu (schválně mrkněte, mají opravdu krásné).

Využili jsme i ruličky od toaletního papíru a to hned dvakrát. Na mumie a netopýry.

Při výrobě netopýra stačí ruličku nahoře zavřít (podobně jako když vyrábíte sovu nebo krabičku), pečlivě natřít černou temperou (a že to dětem šlo!) a po zaschnutí dolepit očiska a křídla vystřižená z tvrdého černého kartonu (z papíru nebo plastová) a nabarvit svítící barvou pusu a zuby... nebo jako zuby přilepit akrylové kamínky ve tvaru kapiček. Nakonec se nám slétlo opravdu velké hejno :-)



U mumie šel každý svou cestou, někdo předem pomaloval ruličku bílou temperou, jiný jen oblast kolem budoucích očí a jinému se líbily oči na černém podkladě a pomaloval jen malý kousek pod očima černě. No a vlastně stačilo jen obalit gázou, oba konce přichytit lepidlem a dolepit oči a bylo hotovo.
A můžeme se začít bát :-)



Další na řadě byla netopýří maska. Tady jsme využili zakoupenou masku z Optysu jako šablonu, obkreslili na silnou čtvrtku, vystřihli a pomalovali podle předlohy nebo jak kdo chtěl, aby byl s výsledným dílem maximálně spokojený.



Nakonec si ještě všichni vyrobili zápichy z papíru. Na výběr byla dýně se svítícíma očima nebo pavouk na pavučině. A natřeli svítící temperou velkého ducha z kartonu.


A to už je všechno. Na závěr dostalo každé z dětí ještě malý dárek, jak jinak než svítící - malého ducha ze svítícího fima :-)

Sobotní odpoledne nám příjemně uteklo a kdo by se chtěl příště přidat, tak 28/11 v MC Klubíčko budeme pilně tvořit vánoční výzdobu a dárky.
Jste vítáni, budeme se moc těšit!


pondělí 14. září 2015

Ptáčci, co neodlétají do teplých krajin :-)

Mám narozeniny na začátku září, mám ráda podzim pro jeho barvy spadaného listí a přesto mi bylo vždycky tak nějak smutno, když jsem jako malá pozorovala ta hejna ptáků odlétající za teplem...

Od té doby uběhlo spoustu let a já se mezitím se stejnou intenzitou zamilovala i do polymerové hmoty. Je nekonečně barevná stejně jako podzim a na zimu nikam neodjíždí :-) Naopak chladné a deštivé dny jsou jako stvořené k točení kličkou ( myšleno u strojku "nudlovače", základní výbavy polymerového nadšence).

Letos jsem se na podzim ale důkladně a hlavně včas připravila! Mám vyrobenou véééélikou zásobu polymerových ptáčků, barevných, pruhovaných i jinak vzorovaných, s korálky i bez, romantických, vážných i veselých...



A co je na nich nejlepší? Žádný z nich mi neuletí do teplých krajin. Ledaaaa, že by ho tam nějaká kamarádka vzala na dovolenou :-)
Jsou to hlavně ptačí brože, na tričko, na kabát nebo třeba na tašku, ale i školní batoh...
Schválně, jaký by se líbil Vám?

Růžový....



...nebo do modra ...





A co oranžový?


Kdybyste si chtěli takového ptáčka také vyrobit, máte šanci - v listopadu bude ptáčkový kurz v MC Klubíčko (už víme datum - 4/11 od 19:30) a ráda Vás uvidím :-)
A pro netvořivé (nebo pokud zrovna nebudete mít čas) zájemce je tu možnost nákupu ptáčků v mém obchůdku na fleru.

Hezký den a všem stěhovavým šťastnou cestu!