středa 27. února 2013

Koktejlky aneb míchané polymerové korále

Ráda míchám věci. Jako různé dohromady :-) S mícháním jako takovým to ale samozřejmě souvisí také, i to dělám moc ráda (těsta, ve škole a posléze v práci různé mastičky...) Manžel si z téhle mé mánie dělá legraci, ale já si zkrátka nemůžu pomoct.

Typické příklady jsou z kuchyně. Moje oblíbené jsou třeba kaše z několika druhů obilí nebo hrstkové zeleninové polévky, kam pašuji červenou čočku, vločky apod. Nebo když nemám dva stejné pudinky, klidně smíchám banánový s kakaovým, protože uvařit našim chlapcům jen z jednoho sáčku by bylo považováno za zbytečné dráždění chuťových buněk...

V poslední (rozuměj posedle tvořivé) době, pak míchám hlavně barvičky a různé polymerové hmoty (výrobce i odstíny a nakonec i ty techniky).

Polymerovým příkladem míchání jsou korále, kterým proto říkám KOKTEJLKY. Korále navlečené na lanku nebo voskované šňůrce, které nemají tak úplně pevný řád a jsou složené z korálků vyrobených různými technikami a vzory. Většinou jsou barevně sladěné navzájem a doplněné perličkami a rokailem. Někdy jsou i okořeněné korálkem z drátků.

Baví mě korále kompletovat a vždycky se u toho zaseknu na hodně dlouho a hledám tu nejlahodnější kombinaci :-)
Takhle to třeba dopadlo naposledy...




Už se těším na další kompletování. Tentokrát mám připravenou opravdu "plnou sklenici" korálkových surovin!



A když už jsem u toho míchání a dávání věcí dohromady, už dlouho jsem se chtěla naučit dělat nějak jednoduše na počítači koláže z fotografií a dneska se mi to konečně splnilo (manžel mi ukázal PicMonkey, dííííky). Přikládám můj první výsledek - taky takový koktejl, jenže z fotografi...


Některé z korálků jsou k dostání v mém flerovém obchodě, další se tam brzy postěhují... event. můžu vyrobit nějaké na přání, jen si řeknětě svoji oblíbenou příchuť :-)

úterý 26. února 2013

Zdobení lžiček fimem aneb únorová Rodinná tvůrčí dílna

Že má vaše dítko rádo třeba dinosaury nebo lodičky? Jiné zase mašinky nebo třeba kytičky... prakticky cokoliv oblíbeného může mít i na své lžičce.

A od svých dětí i ze zkušeností maminek, které si už s námi lžičky zdobily vím, že je pak taková lžička opravdu v permanenci. Tedy ani nevadí, že se "pofimované" lžičky nedoporučují mýt v myčce, stejně je budete rychle oplachovat pro další použití :-)

Takhle např. mohou hotové lžičky vypadat. Přímo tyhle si děti za větší či menší pomoci maminek vyrobily v únoru při naší pravidelné sobotní Rodinné tvůrčí dílně v MC Klubíčko na Rajské zahradě.



A teď jak se k nim dopracovat. Budete potřebovat nerezové lžičky, ale lze takto zdobit i jiné části příboru nebo si udělat kompletní sérii celého dětského příboru. My jsme doma zatím zkoušeli jen lžičky, protože je používáme opravdu nejčastěji, na různé kaše, jogurty, lupínky s mlékem apod. Pro fimování se hodí třeba lžičky zakoupené v IKEA (sada 6 lžiček za 69 Kč).

Dále budete potřebovat různé barvy polymerové hmoty, jednak na obalení držadla lžičky a také na vymodelování vlastní ozdoby. Držadlo se nejlépe obaluje tenkým válečkem jednobarevné hmoty. Můžete ale zkusit i vyválet hady dva z různých barev, tyto pak zakroutit do sebe a takto melírovaným "hadem" rukojeť obalit (hodně dětí dalo přednost této variantě, asi jim připadala veselejší a zábavnější...). Válení válečku obecně děti moc baví, je to prakticky stejné, jako když dlaněmi válí hada nebo žížalu z plastelíny. Polymery je dobré válet na nějaké hodně hladké modelovací podložce, na skle nebo třeba na dlaždičce. Pro děti poslouží např. i euroobal připevněný izolepou na stole. Hadem pak obalíme celou lžičku, postupujeme od konce a obalíme tak velkou část, jak se nám líbí. Kdo má s polymerovými hmotami větší zkušenosti (a potřebné pomůcky doma) a chtěl by mít hada všude stejného, může si ho vytlačit z extrudéru.

Co se týče finální ozdoby, zde se fantazii meze nekladou... můžete modelovat, vykrajovat mini vykrajovátky různé tvary, skládat kytičky apod. Je fajn, pokud hodně malým dětem pomůžou rodiče, aby byly s výsledkem spokojené. Na druhou stranu si můj syn, když mu byly necelé 3 roky vymodeloval lžíčku, která vůbec nesplňovala parametry pravidelnosti. S hadem se příliš nenamáhal a prostě si rukojeť tak trochu oplácal fimem a pokladl vykrájenými hvězdičkami ze svítící hmoty a z výsledku byl úplně nadšený. Takže pomoc spíše jen na vyžádání :-)

A takto se nám na letošním sobotním fimování dařilo. Bylo to hodně o kytičkách...



Nechyběla zvířátka, kočičky, šněčci, ovečky...



A někdo se nespokojil jen se lžičkou, zdobili jsme i prstýnky a sponky. Ten hříbkový je dílem mého prvňáčka (vykrojený ze dvou barev polymerového plátku pomocí malého vykrajovátka), dostala ho babička v svátku, prý aby měla něco hezkého, když jde do lesa na houby :-)


Celá sada (lžička, prstýnek a sponka do vlasů) v tónech červené zdobená svítícím fimem.


Přejeme všem pevnou ruku při válení i modelování! A ať dětem s novou lžičkou báječně chutná...
Pokud byste si chtěli zdobení lžiček vyzkoušet např. v Rodinné tvůrčí dílně nebo na fimovém kurzu, napiště mi a domluvíme se.

pondělí 4. února 2013

Jaký otec, takový chce být i syn...

A co mu to jednou dopřát?

Pamatuji si z dětství (to byla ta doba, kdy téměř všichni doma šili a pletli, aby měli v čem chodit...) jak jednou máma koupila velký kus modrotiskové látky a ušila mně i sobě úplně stejnou sukni, byla jsem šťastná a pyšná zároveň, že máme něco stejného. Vydrželo mi to asi dvě léta, pak jsem z ní vyrostla a už se to neopakovalo. Tak jsem alespoň ze zbytků látek šila stejné oblečky panenkám :-)

Říkám si, že to třeba stejně funguje i u kluků... a protože již dlouho maluji hedvábné kravaty ( viz návod), namalovala jsem tentokrát stejný motiv na pánskou i dětskou. Aby si tu jejich slavnostní chvíli, ať už bude jakákoliv, mohli "pánové" užít ve stejné kravatě!

A takhle vypadá první vlaštovka ze série "Táta a syn". Další přiletí brzy :-)