pondělí 10. prosince 2012

Na fimo kurzu se Sabine Backer

Na konci listopadu jsem měla možnost strávit celý víkend v úžasné společnosti, spolu s cca patnáctkou polymerových nadšenců v čele se švýcarskou lektorkou Sabine Backer. Na kurzu panovala skvělá atmosféra a víkend uběhl jako voda. Sotva jsme několikrát zatočili klikou (od "nudlovaček" samozřejmě), už jsme se rozjížděli zpět do svých domovů po celé republice ...

Sabine se s námi ochotně dělila o různé tipy a triky, které za svou osmiletou fimovou kariéru nasbírala po celém světě. Její práce jsme mohli obdivovat i naživo (záměrně píšu s měkkým i, protože s námi po celou dobu byl i jeden muž, hlavní organizátor a provozovatel internetového obchodu s polymerovou hmotou a dalšími nezbytnostmi). Její práce si samozřejmě můžete prohlédnout i na dálku ve webové galerii na jejích stránkách (ale musím říct, že naživo vyniknou mnohem víc, také některé účastnice neodolaly a domů odjížděly s úlovkem v podobě autorského šperku od Sabine). K vidění byly hlavně zajímavé náramky a náhrdelníky... jako třeba tyto...




A tady je Sabine v zápalu vysvětlování... většinou měla na sobě ještě černou zástěru, přijde mi to jako dobrý nápad, hlavně u technik, kde se používají olejové nebo akrylové barvy, chrání oblečení a člověka to neláká otřít si ruku o kalhoty (jako třeba mě :-)


První den jsme vyráběly společně korále (teď už budu psát zase tvrdé, protože ten jediný zminovaný muž s námi netvořil), všichni modré (dostaly jsme dokonce úplně stejné kostičky Fima), Sabine nám ukazovala jaké válečky si máme vyrobit a bylo to trošku jako na závodním okruhu (demonstrace, přesný čas na zhotovení canu, další demonstrace, rychle udělat cane a takhle tuším 5x za sebou...). Výsledné korále po prvním dni si sice byly hodně podobné, přesto byly nakonec každé trochu jiné,... a tak to asi má být, do každého tvoření přidávat alespoň malou špetku sebe a tím se odlišit od davu.

Tady jsou modré korále, které jsem si uhňácala na kurzu já (kromě jiných výrobků, doma jsem si pak dodělala ze zbylých canů ještě kulaté naušnice).


Večer jsem pak dobloudila do zamluveného penzionu a na pokoji jsem nemohla usnout, hlavou se mi honily nejrůznější nápady na šperky. Tak jsem si ještě asi hodinu čmárala nákresy a nápady, které bych (jednou, snad brzy...) ráda realizovala. A v neděli zase hurá ke strojkům a ať žují nové techniky, jako třeba silkscreen na fotce (opět šperky Sabine).


Je úžasné takhle čas od času na celý víkend úplně vypnout motor zn. domácnost a děti a zapnout ten náš, záložní, osobní... dokonce mám pocit, že to funguje lépe než pravidelný servis. Tímto děkuji manželovi, že "to" vzal za mě a umožnil mi si ten můj hlavní motor zase trochu vyčistit, promazat a dobít (pšššt, já vím, že se dobíjí baterie a ne motor, ale to se mi sem, jak doufám uznáte, prostě nehodí :-)

PS: Celé to má ještě velké finále. Další týden jsem při bleskovém průletu mým oblíbeným obchodem (Marks & Spencer) objevila zlevněnou halenku, která jakoby z oka vypadla jednomu vzoru z modrých korálů na náhrdelníku (resp. dodělávaným naušnicím)! Hádejte, co mi ten den přistálo ve skříni...


Žádné komentáře:

Okomentovat