Pokémonský klobouk - malování na textilní klobouček

Mladší syn se nám nějak prokašlal až k zápalu plic, tak je už dlouho doma ze školky a jak se občas nudí, vymýšlí si na mě různá zadání... jako třebaaaa pokémonský klobouček. Dokonce si ho tak i pojmenoval. Vojtíškův pokémonský klobouk a trval na tom, že název musí mít i přímo na výrobku :-)

Zvolila jsem opět osvědčené fixy na textil (stejně jako u spidermanských cviček zde). Maluje se s nimi krásně, u takto tvrdé látky je to vlastně jako omalovánka na papíře. Nejprve jsem si namalovala obrys černou fixou a Vojta si pak vybíral jaké barvy má pokémon mít a podával mi je a tak nějak celé malování popoháněl kupředu :-)
Největším úskalím nakonec bylo najít předlohu, resp. domluvit se s čtyřletým dítětem, jakého pokémona chce namalovat. Zachránil nás, jako už mnokrát, strejda google. Nakonec jsme vybrali 4 pokémony a namalovali je po obvodu kloboučku, jak si zadavatel přál... naštěstí se zakázka podařila a svědčí o tom i to, že ho od včerejška téměř nesundá z hlavy!

Kdybyste si někdo netroufl na malování a chtěl nějakého vysněného hrdinu pro svoje dítě, napiště mi. Určitě se domluvíme. Dětské kloboučky i trika mám a chuť malovat a dělat radost také :-)

Jak zužitkovat papírové krabice

V poslední době mi stále více vadí vyhazovat různé obaly. Sice doma alespoň třídíme co se dá (papír, plasty, sklo, hliník, kartony od nápojů), ale stejně... a tak stále více přemýšlím a vymýšlím, na co je využít nebo jak je před vyhozením alespoň nějak zužitkovat.

Zatím nejvíc využíváme různé papírové krabice. Protože dost objednáváme přes internet, hromadí se opravdu hodně. Když jsou velké, poslouží klukům jako loď. Je to úplně jednoduché, krabici položím na zem a zeptám se jich, jestli chtějí loď a pak je minimálně tak na dvě hodiny o zábavu postaráno... K vylepšení "lodi" se hodí určitě nůžky, pastelky nebo fixy. Loď pak zůstane doma ještě pár dní než jí čeká "papírový" kontejner, ale to už je většinou díky klukům a kocourovi tak trošku ztroskotaná :-)

Zkoušeli jsme i krabicový domeček, ale zejména mladší syn miluje lodě ve všech podobách a hlavně stačí i menší krabice, sedne si do ní a fantazie pracuje na plné obrátky...

Další možností je použít kartón na tvoření s dětmi. Vystřihuji z něj různé tvary (motýly, kytky, hlavy zvířat, srdíčka, draky...), které pak pomalováváme nebo polepujeme, podle toho o co se jedná. Dají se pak využít jako zápichy, pověsit atd. Některé krabice nebo obaly jsou dokonce bílé a můžeme je využít třeba jako podklad pro koláže. Je to levný a lehký materiál, takže ideální pro děti.

Jednu dobu kluci milovali kočičky a na výstavě jsme dostali několik časopisů pro chovatele koček, postupně vzniklo nespočet kočičkových koláží, některé máme pořád schované nebo pověšené, jiné sloužily jako dárky babičkách a tetám. Byl to super trénink stříhání a lepení. Nebo jsme si vystřihli z kartonu jen hlavu kočky a tu jsme polepili semínky (mungem, slunečnicí, kmínem) a vznikl krásný zápich do květináče.

Na karton se dá dělat i papírová mozaika, třeba na takovéhle velké kytky... základ poťupat nebo štětcem natřít akrylkama a lepit čtverečky. Starší syn vybral barvy a celkový styl a mladší se snažil držet krok :-)

A co teprve u velké krabice použít jednu stěnu jako malířské pláno a zkusit opravdu velký obraz? My jsme nedávno takhle malovali na obaly od nábytku IKEA a bylo to moc fajn. Vznikla třeba tahle krásná loď.

U papírových draků (nápad ke mně přišel z internetu) je vystřižený z kartonu jen kosočtverec, polepený barevným papírem a výseky z pěnové gumy, ocas má z chlupatého drátku. Výhodou je, že do katronu se krásně vsune jak špejle, tak chlupatý drátek a drží v něm. Na Rodinné tvůrčí dílně to s pomocí maminek zvládly i úplně malé děti.

A tuhle hromádku máme zatím připravenou v zásobě :-)

Hezké recy kartonové tvoření!

Shiny show podle Melanie Muir

aneb jak to vypadá, když se někdo zaměří na jednu techniku a dotáhne ji k dokonalosti. Přesně tohle jsme totiž měly možnost pozorovat na kurzu skvělé skotské polymerové umělkyně Melanie Muir.

Co říct na začátek, možná se podívejte sem, ať máte představu, co a jak Melanie tvoří. A pak si zkuste ten lesk a hladkost a zároveň určitou jednoduchost vynásobit tisíci a máte šperky Melanie v reálu. Můj mladší synek by to pravděpodobně vyjádřil slovy: Teda mami, hustýýýýýýý.

Melánie přivezla i nějaké šperky na ukázku a bylo možné si je koupit... nebo se alespoň chodit kochat na výstavku :-)

Melanie Muir v Praze začátkem května vedla dva kurzy. Já jsem se zúčastnila jednodenního workshopu, kdy jsme společně vyráběly náramek z jednoho kusu - Simple Cuff Bracelet (ve skutečnosti je tam těch vrstev samozřejmě víc a simple to napoprvé taky až tak není...). Takhle je umí dělat Melanie...

 

Já na tom svém náramku samozřejmě vidím spoustu nedostatků, ale na druhou stranu výrobek není hlavním cílem těchto kurzů. Pro mě je mnohem důležitěší setkání s člověkem, kterého baví a živí polymery a který svoje nadšení předává dál. To se tentokrát opravdu povedlo. Je to už pár dní, co se kurz konal a já nějak nemůžu Melanii dostat z hlavy, byla milá, otevřená a některými svými radami a přístupy mě prostě "dostala". Vyzařoval z ní klid, radost a odhodlání a zárověň až neskutečná preciznost a soustředění. Je prostě mistrem jedné techniky, mokume gane, kterou má dokonale zvládnutou a vychytanou.

Fascinovalo mě, že se snaží pracovat co nejjednodušeji, s minimem nástrojů a někdy jsou to dokonce nástroje zcela nepolymerové (jako ohlazený oblázek). Hledá zároveň i levná řešení (prý vliv rodného Skotska :-). Kreativní věci si užívá a ty nudné, jako třeba broušení, se snaží mít co nejrychleji za sebou (sakra, že bych si konečně sehnala někoho na domácí práce...).

A nakonec i nezbytná  pochvala organizačnímu týmu :-) Celý kurz byl totiž vydařený i po organizační stránce (v režii a s překladem Petry Nemravové). Díky!

A pro ty, co přeci jen chtějí vidět můj výsledek, tady je :-)

Relaxace na Monínci

Minulý víkend jsem se spolu s kamarádkou Luckou zúčastnila relaxačního víkendu pro ženy. Tyto víkendy pořádá Magdaléna Sinkule (CK Domeček, více o jejích aktivitách píšu třeba tady) cca od roku 2009, ale pro mě to byla letos premiéra. Kluci už jsou větší a víkend bez mámy zvládají v úplné pohodě a já měla pocit, že si takový oddechový víkend prostě zasloužím :-)

Bylo to moc prima, tak mi nedá o tom nenapsat pár řádek... kdyz se řekne relaxační víkend pro ženy, tak si hned můžete škrtnout vaření, pobíhání s prachovkou, utírání nosů a podobné aktivity, ale co se tam teda vlastně dělo místo toho?
Nákupy? No, ne že by to občas nebyla relaxace, ale nebylo kde, Monínec je středisko na kopci s krásným výhledem do krajiny, ale o krámek nezavadíte. Pokud nepočítáme restauraci, kafíčka a tak :-) Každopádně je to úplně nový hotel, postavený na místě starší chaty, kterou jsem dobře znala, takže jsem byla první večer trochu v šoku. Věděla jsem o přestavbě i viděla pár fotek, ale takhle naživo je to změna obrovská. Nostalgii ale brzo vystřídal pocit pohodlí a hotel se mi moc líbí. Schválně si představte takový výhled, terásku, laté...

Vířivka, sauna? Jojo, bylo. A musím říct, že po hodince aquaerobiku s Ladou si tuhle relacační část člověk obzvášť vychutná...

Tvoření? A bohatě! Byla to z časového hlediska asi hlavní náplň víkendu. Vyráběly jsme pod vedením Vlaďky Pečínkové nejdříve malé album s kapsami. Nebojte, nebylo pro krtka.Vlastně s ním nemám ani žádný konkrétní plán. Jsem prostě jen ráda, že jsem měla možnost trošku si kouzlit s papírem, pohladit Big shot a tak... Řezaly jsme, stříhaly, lepily, razítkovaly, děrovaly, ohýbaly, embosovaly a určitě ještě neco dalšího :-)
Mně z toho nakonec vzniklo tohle, nejela jsem úplně do tónu, spíš jsem si tak hrála s barvami...

Pak jsme ještě společně plstily. Každá dostala sáček s obarveným rounem, jehlu, kus molitanu a podrobný výklad. Pochopila jsem, že je to taková skoro meditace. Chce to velké soustředění a opakování jednoduchého pohybu pořád dokola. To soustředění je tam proto, že jehla má v sobě zářezy jako drobné rybářské háčky a do prstu to dost bolí, hlavně cestou zpátky (vlastní zkušenost, soutředění nebylo vždy stoprocentní :-)
Se zahojenými prsty vám sem můžu vložit i pár fotek z plstění... třeba moje nové naušnice s broží (ty už jsou komplet) a duhová brož (ta zatím čeká na finiš)...

Takže máme tvoření, saunu, co dál?

Holčičí povídání? To prostě nemohlo chybět.... a stejně jsme neprobraly zdaleka všechno :-)

Cvičení? Jasně! Ale to už jsem částečně prozdradila, takže tenhle bod se nepočítá. Skvělá instruktorka Lada nás prohoupala africkými bubny, protáhla a posílila při pilates a totálně propotila v bazénu (zase jsem si ověřila, že ve vodě se člověk vážně potí). Úplně mi bylo líto ten cvičící start doma zase zbrzdit, tak jsem vyrazila hned v pondělí večer po návratu na K2Hiking s posilováním a druhý den ráno jsem cítila ten hlavní rozdíl. Zatímco při cvičení s Ladou o víkendu mě druhý den nic nebolelo, tady moje záda trpěla...

A na závěr dvě skupinovky, jedna albumová a jedna i s hrdými majitelkami :-)

Díky všem organizátorkám i spolurelaxujícím za báječný víkend. A Magdě speciálně, i za fotky, které mi dovolila si vypůjčit z webové galerie pobytu. Zjistila jsem, že s foťákem a při honbě za fotkama si neodpočinu :-)

Víkend je za námi. Ať žije ten podzimní! Lucka už prohlásila, že jedeme, tak nashledanou v listopadu. Možná i s vámi....

Dovolená s rodinou, ale i bez rodiny ...cézet

Dovolím si jednu malou upoutávku na web, který možná znáte... ale třeba ne. A to by byla velká škoda. Najdete ho tady.

Vlastně ani nejde o stránky jako takové, spíše o práci a služby, které se za nimi skrývají. Celé je to postavené na cestovní kanceláři o jednom člověku (ano, skvělá Magdaléna Sinkule) a jejích spolupracovnících (instruktorech, studentech, lektorech...).

Můžete si s nimi vyjet v létě tvořit, v zimě lyžovat, oslavit Velikonoce nebo třeba Den dětí. A to všechno společně se svými dětmi, pro které je připraven nabitý program, plavání, tvoření.... Po celou dobu je ale na vás, nakolik se do programu zapojíte nebo chcete-li ponoříte a co z něj využijete. Já mám za sebou několik tvořivých Moníců, pobytů s Montessori programem (vše spolu s dětmi), starší syn byl letos podruhé na Magdině lyžařském táboře a letos jsme poprvé s kamarádkou vyzkoušely i tvořivě-relaxační víkend. A vždy jsme byli maximálně spokojeni :-)

Maminky na Montessori pracovnách se mě často ptají, jak jsem se k této metodě dostala a kde jsem se dozvěděla víc. O tom, že je to "ono" jsem se přesvědčila před lety právě na kurzech organizovaných Magdalénou Sinkule. Báječné je, že tato metoda více či méně prostupuje i aktivitami dětí na pobytech a je to znát.

Zkrátka s touto cestovní kanceláří můžete bez obav vyrazit s dětmi a užít si báječný čas pospolu. Co se mi ale nejvíc líbí, je možnost poslat i děti samotné na zimní i letní tábory (a vědět, že o ně bude úžasně postaráno) nebo naopak nechat děti doma a užít si víkend jen pro ženy. Je totiž náramně osvěžující a důležité čas od času i rodinu rozdělit a prostě chvíli nebýt spolu :-)

Magdo, díky!!!

PS: Reportáž z víkendu pro ženy se chystá :-)

Recy cvičky pro malého spidermana

Mladší syn miluje Spidermana... vlastně ani nevíme, jak k tomu došlo, film jsme nikdy nepouštěli, žádnou takovou hračku nemá, ale prostě ho někde objevil a je to jeho velký hrdina. A jako u každého oblíbeného hrdiny, toužil mít něco se Spidermanem. Od kamarádky jsme podědili tílko s velkým obrázkem a najednou chtěl nosit tílka (které do té doby odmítal), k narozeninám od babičkydostal malé nafukovací lehátko (zatím je zabalené a těší se spolu s námi k moři) a já když jsem mu nedávno kupovala plavky, neváhala jsem ani minutu a sáhla po spidermanských :-) Mám trochu problém s podporou těchto megaznaček, hlavně u dětí, ale občas té jejich spontánní radosti nejde odolat. A že se syn umí radovat :-)

Takže když se mi pod ruku dostaly celkem zachovalé cvičky (my jsme jim vždycky říkali jarmilky), které si přímo říkaly o nový kabát, bylo téma jasné. Vojta byl nadšený a hned si přinesl jako vzor svoje oblíbené ponožky (hádejte s jakým vzorem...).

Váhala jsem trochu nad technikou a nakonec jsem zvolila fixy na textil. Původně jsem si chtěla vyrobit malou šablonku hlavy a tu naťupat barvami na textil a obtáhnout černou fixou, ale vybarvování okolí štětcem mi přišlo jako zbytečná piplačka. S fixkami se malovala krásně a ani malý detail nebo písmenka nebyly problém. Jako první jsem si nakreslila černý obrys hlavy.

A pak už to šlo skoro samo... Vojta si přál i písmenka, přesně podle ponožky, trval i na barvě. Tak jsem je namalovala na vnější stranu. Tady nastal problém u druhé boty, protože neumím psát zdrcadlově, nakonec jsem to usmlouvala na obří pavučinu na patě :-)
Líbí se mi, že jsou obě boty zepředu stejné a přitom každá trošku jiná... takhle vypadá výsledek.

A ještě jedno trošku šílené spidermanské letní zátiší :-)

Pokud máte doma nějaké nudné cvičky nebo tenisky, určitě neváhejte a pusťte se do toho. Fixy na textil se nemusí fixovat, jsou trvanlivé a výsledek děti zajisté potěší!

Porcelán malovaný i zdobený výseky z fólií

S větším zpožděním je tu i reportáž z březnové Rodinné tvůrčí dílny, která se nesla ve znamení dekorování porcelánu. Zaměřili jsme se na zdobení jednoduchých misek z IKEA, protože hrnečky jsme malovali již vloni, ale jak uvidíte na fotografiích, stejně jsme nakonec nedodolali ani hrnečkům :-)

Na programu byly dvě techniky - zdobení pomocí fólií (Color decor) a malování zapékacími barvami na porcelán (od firmy Nerchau). Obě jsme si nejprve ukázali a pak už bylo na fantazii každého, jak svůj výtvor pojme. Kvůli rozdílnému času i teplotě zapékání (fixaci barev a fólií) bohužel nešlo obě techniky kombinovat na jednom výrobku.

Princip práce s fólií Color decor je velice jednoduchý a připomíná zdobení velikonočních vajíček.
Z fólie se vystřihne nebo vycvakne požadovaný motiv a na chvilku namočí do misky s vodou. Po chvilce se začne svrchní tenká vrstva "pohybovat" po podkladu a to je ten pravý čas na opatrné přenesení na porcelán (nebo třeba na sklo či plech). Při přenášení je dobré využít podkladovou vrstvu a svrchní fólii po ní jakoby sklouznout na povrch porcelánu. Pro začátek doporučuji co nejrovnější plochy (na hodně kónických miskách či hrnečcích má fólie tendenci se krabatit) a raději menší motivy. Po přenesení je dobré motiv ještě uhladit a opatrně odvést ke stranám event. vzduchové bubliny.

U vycvakovaček lze použít jak vycvaknutý motiv, tak i obrys a vznikne efekt podobný pozitivu a negativu.

A takto lze využít i ty nejmenší zbytečky fólie na krásný ještěrkový hrneček...

 

S barvami na porcelán je práce velice příjemná, protože jsou husté a lze je nanášet houbičkou (tupovat), malovat štětcem nebo třeba tečkovat pomocí vatových tyčinek do uší :-)

Příklad jednoduchého a efektního tupování houbičkou, po celé ploše byla nanášena modrá barva a bílé puntíky vznikly na zakrytých místech.

Velké vycvakovačky jsme využili i při malování, vytvořili jsme si s jejich pomocí krásné šablony na tupování. Vycvakovali jsme z obyčejného papíru a prázdný obrys nám pak sloužil jako šablonka, díky které i malé děti vykouzlily na porcelánu krásná srdíčka, kytičky nebo hvězdičky.

A na závěr dílka jedné dvojice pravidelných účastnic (maminka s dcerkou), kterým tímto moc děkuji za zaslané fotky i  zájem o naše tvůrčí dílny v MC Klubíčko. Napadlo je totiž vyrobit si do série ke lžičkám zdobeným fimem (z únorového tvoření) i originální hrnečky. Lžičky měly vyfocené na mobilu a takhle úžasně se strefily!

Hezké malování!